Ministerstvo vnitra začalo od listopadu postupně rozesílat 5,2 milionu brožur s návodem, jak zvládnout prvních 72 hodin po vypuknutí krize. Cílem je naučit české obyvatelstvo, co dělat při výpadku proudu, povodni nebo jiné mimořádné události. Mnozí ale berou akci spíš jako rozloučení odcházející vlády než jako praktickou pomoc.
Příručka pro první tři dny bez pomoci
Podle ministerstva vnitra vznikla příručka 72 hodin ve spolupráci s hasiči, univerzitami a humanitárními organizacemi. Autoři se inspirovali ve Finsku, kde podobný systém funguje už roky. „Během těchto 72 hodin můžeme čelit výpadkům vody, tepla, elektřiny či internetu. Proto je zásadní mít doma nouzové zásoby jídla, vody a přístup ke spolehlivým informacím,“ uvedl Vít Rakušan.
Podle ministerstva projekt stál 20,4 milionu korun, z toho téměř polovina šla na tisk a přes pět milionů na doprovodnou kampaň. Brožura má lidem pomoci v situacích, kdy se k nim stát nemusí dostat hned. „Chceme, aby lidé dokázali zvládnout dočasná omezení běžného života,“ doplnil Rakušan.
Šéf Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček zdůraznil, že dokument se netýká jen živelných pohrom. „Příručka je principiálně koncipována pro záležitosti nevojenského charakteru, ale může být využitelná i při hrozbě vojenského ohrožení,“ řekl už dříve.
Ostré reakce veřejnosti
Zatímco ministerstvo mluví o prevenci, mnoho lidí vidí v příručce symbol vládního odtržení od reality. Komentáře na sociálních sítích jsou převážně kritické. „Brožura skončila v odpadu na papír. Pokud by byla válka, byla by jaderná a to je nám návod úplně k prdu,“ napsala na Facebooku paní Marie.
Podobně reagovala i paní Leona: „Jen co jsem ji vytáhla ze schránky, už letěla do kontejneru na papír. Takovou koko*inu si měli zaplatit ze svých vlastních platů.“
Mnozí přidávají i vlastní nápady, jak s brožurou naložit. „Pojďme ji vrátit zpátky poštou, třeba na adresu Rakušana, ať má čím v zimě topit,“ napsala paní Sendy. Podle zaměstnance svozové služby, který se představil jako pan Ondřej, se příručky „už objevují v kontejnerech na papír“.
Pozornost vyvolal i příspěvek Jindřicha Rajchla, který napsal: „Vláda nám na rozloučenou připravila příručku s názvem ‚Jak přežít prvních 72 hodin v krizové situaci.‘ Škoda, že nám při svém příchodu nenatiskla manuál ‚Jak přežít 4 roky vlády Petra Fialy‘.“
Jeho slova se rychle rozšířila a pod příspěvkem přibyly stovky reakcí. „Ironie na rozloučenou. Po čtyřech letech chaosu, arogance a ignorace skutečných problémů nám vláda rozdává brožurku, jak přežít 72 hodin krize,“ napsal pan Marcel.
Někteří ale reagovali opačně a připomínali, že podobné materiály vydávají i jiné státy a že připravenost může zachránit životy.
Obrana vlády a debata o přístupu k riziku
Příručky se zastal například pan Roman, který upozornil, že její odmítání má i bezpečnostní důsledky. „Dezoláti podpoření dezinformátory se na sítích předhání v tom, kdo kreativněji zničí tuto příručku. Někdo by řekl, že je to přirozený výběr, ale bohužel v realitě jen zatíží záchranné složky,“ napsal na X s poděkováním ministru Rakušanovi a ministerstvu vnitra.
Podle průzkumu, který si resort nechal vypracovat, až 73 procent občanů se na krizové situace nijak nepřipravuje, i když 76 procent by uvítalo, aby stát podobné informace poskytoval. Ministerstvo tvrdí, že jde o preventivní projekt bez politického podtextu.
Přesto se z původně bezpečnostního projektu stalo téma, které znovu rozdělilo společnost na dva tábory, jedni v něm vidí zbytečný výdaj, druzí smysluplný krok pro vyšší odolnost země.
