Místní brněnská mluva či hantýrka je vnímána jako zajímavý, obvykle vtipný jazykový úkaz. I když našinec většinu slov nezná, některé výrazy už pronikly do běžného povědomí. Současně se hantec stal natolik známým, že i při neporozumění samotnému obsahu je většině lidí jasné, kdy jej použít. Pro většinu Brňáků je ale stejnou záhadou jako pro zbytek republiky.
Šalina a “brněnština”
Jak uvádí doktorka Milena Šipková z Ústavu pro jazyk český, nikdo nemluví čistou hantýrkou a hantec tudíž není brněnština. „Přesto však každý z nás zná některá její slova,“ doplňuje. Napříkld taková šalina (tramvaj) je známá skutečně po celé republice. Odkud vlastně slovo vzešlo?
Jsou dvě verze. Jak uvádí etymologové, východiskem je německé „(Elektri)sche Linie”, což byl nápis označující dříve zastávky. Lidová etymologie uvádí šalinu jako zkomoleninu „Scheisse Linie“ z doby, kdy jezdily vozy tažené koňmi a za nimi se táhla linie z trusu.
Čistý hantec jen u specialistů
Čistým hantecem dokáží do jisté míry mluvit jen specialisté nebo propagátoři, například Honza Žaněk Hlaváček. Ten však také konstatoval, že hantec nepokrývá moderní výrazy, třeba počítačovou terminologii. Je v něm tedy možné vést normální konverzaci, není jim ale možné pokrýt všechny potřebné výrazy dneška.
Brněnská plotna
Hantec používala hlavně chudina či spodina společnosti, tedy dělníci z brněnských periferií jako Husovic či Králova pole. Samotný výraz „plotna“ pak asi pochází z německého Plattenbrüder používaného ve Vídni. Tito „plotňáci“ většinou pracovali jen příležitostně, když potřebovali „bouchat kačky“ tedy vydělat peníze na pivo a pro děvčata.
Žádné jiné řemeslo…
Mnohem jednodušší byla ale kriminalita, ideálně drobné krádeže, podvody a u žen hlavně prostituce. Domlouvání po hospodách jako u pražské galérky vedlo k hantýrce, které běžná populace (a ani policie) nerozuměla.
Z polského „chalka“ pocházející z hebrejského „challah“ tak vznikla „chálka“, tedy jídlo. Z německého das Bett, vznikla „betla“ neboli postel.
Od pryglu dál
Hantecové označení Brněnské přehrady pochází nejspíš z německého der Prügl, tedy klacek, kyj nebo obušek. Pro samotné město se ujaly názvy Brnisko, Štatl nebo Šalingrad. U výrazů pro čtvrt Královo pole jako Kénik, Kénig nebo Krpole lze jasně vidět buď zkomolení německého výrazu, nebo spojení dvou slov do jednoho.
Haksna, hercna
Co by to asi tak mohlo být? Obojí je část lidského těla. Haksna nebo také haxna je označení pro nohu a dalo by se říct ještě haluza. A co hercna? Pochází z německého Herz – srdce. Hercna je tedy označení pro srdce.
Mizející funkce
Hantec tedy sloužil i jako šifra, takže si kriminální živly mohly domlouvat kšefty a krádeže za přítomnosti policistů, kteří „i když nastavili ovar, nekóřili mapu“, tedy nerozuměli, ani když pečlivě poslouchali. To platilo samozřejmě pro doby, kdy byla nutná osobní domluva.
Dnes, při domluvě online, šifrování a podobná opatření a způsoby komunikace ztratily část svého důvodu, a i hantec až na ty nejslavnější výrazy pomalu mizí. Jistě, určitě je možné ho použít i v chatu nebo na WhatsAppu. Otázka je, kdo bude pisateli rozumět, protože mladší ročníky už tak ví tak akorát to, že nějaký hantec existuje.
Brněnský hantec se dostal do povědomí široké veřejnosti i díky působení Petra Švancary, a to například v show Survivor.
Zdroje: CeskaTelevize, Aktualne, Prygl, Jazyky
