Vždy, když odejde papež, celý svět se na chvíli zastaví – v modlitbě, tichu i očekávání. Avšak v zákulisí Vatikánu se už od rána přemýšlí, kdo katolickou církev povede dál. Mezi jmény, která v těchto dnech tiše kolují mezi kardinály, zaznívá i jedno, které může našince překvapit – Michael Czerny. Rodák z Brna, jezuita, diplomat i misionář, kterému papež František bezmezně důvěřoval. A který má dnes historicky nejblíže k tomu, aby usedl na Svatý stolec jako první papež s československými kořeny.
Muž z periferie, který se dostal do centra církve
Michael Czerny nikdy nebyl tím, kdo by se hlásil o slovo. Spíš poslouchal, sledoval, a hlavně – jednal. Dlouhé roky působil v místech, kam se pozornost veřejnosti moc neupíná. Pomáhal lidem bez domova, uprchlíkům, komunitám zasaženým válkou nebo epidemií. Mířil tam, odkud jiní spíš utíkají.
Papež František si ho proto všiml nejen jako schopného jezuity, ale jako člověka, který žije to, o čem ostatní mluví. V roce 2016 ho povolal do Vatikánu a svěřil mu vedení sekce pro migranty a uprchlíky. O tři roky později z něj udělal kardinála. A právě Czerny pak zastupoval papeže i při důležitých liturgiích, když Františkovi ubývaly síly. Neokázale, bez titulků, ale s klidem člověka, který ví, proč tam je.
Kořeny v Česku, duše otevřená světu
Michael Czerny přišel na svět v létě roku 1946 v Brně. V době, kdy se Evropa ještě sbírala po válce, nesla jeho rodina jizvy hluboko pod kůží. Matka Winifred byla židovského původu – víru sice změnila, ale nacistické rasové zákony na to nebraly ohled. Prošla Terezínem i Osvětimí a přežila jen zázrakem. Její manžel Egon odmítl podepsat rozvod, jak po něm režim žádal, a skončil za to v pracovním táboře.
Po převratu v roce 1948 už nebylo na co čekat. Rodina sbalila to nejdůležitější – a odešla. Pomohl jim známý z mládí, který se za ně zaručil v Kanadě. Tam Michael vyrůstal. Místo češtiny se učil anglicky a francouzsky. Ale kořeny se jen tak neztratí.
Češtinu si udržel dodnes. A vztah k rodné zemi taky. Do Československa se vrátil už v 80. letech – chtěl vidět, jak vypadá život za železnou oponou, a poznat církev, která musela přežít v ilegalitě. Po revoluci jezdil častěji. V roce 2022 sloužil v češtině slavnostní mši na Velehradě a poděkoval Čechům i Slovákům za pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Stihl i Olomouc, Svatý Kopeček, a v Domově sv. Anežky si našel čas i na rozhovor s personálem.
Má šanci stát se papežem?
Pravidla volby jsou jasná: hlasovat mohou pouze kardinálové mladší 80 let – aktuálně jich je 137. Mezi nimi Michael Czerny. Český kardinál Dominik Duka už tuto věkovou hranici překročil, a tak není mezi voliteli. Czerny ale ano – a je vnímaný jako jeden z možných kandidátů, kteří by mohli přinést kontinuitu Františkova odkazu.
Nebude to ale snadná volba. Vatikán je plný protichůdných proudů a Czerny, ač oblíbený, může některým vadit právě pro svou blízkost Františkovi a jeho reformám. Navíc je to muž bez okázalosti, bez politické hráčské zkušenosti. Ale možná je to právě to, co svět dnes od papeže potřebuje – pokoru, empatii a schopnost jednat.
Zdroje: Blesk, iDnes, Vatican News, Wiki
