Během zahradních práci můžete snadno narazit na bílé a tučné larvy. Obvykle se objeví během rytí záhonů nebo přehazování kompostu. Budou asi existovat jen dvě možnosti – buď jde larvu chrousta nebo zlatohlávka. Ten první vám může zlikvidovat celou zahradu, ten druhý vám vůbec nic neudělá. Jenže jak je od sebe poznat a vyhnout se nebezpečí?
V obou případech ponravy
Larvy mají tři páry celkem krátkých nožiček, které najdete jen na hrudi. Tento živočich se nepotřebuje pohybovat po povrchu, hrabe chodbičky v půdě. Jakmile je vytáhnete na světlo, stočí se do klubíčka, což si možná pamatujete z dětství. Pak se zase roztáhnou a vidíte, jak se jim nožičky třepou ve snaze se zase zahrabat.
Zlatohlávek
Jejich vývoj trvá nejméně rok. Nejdříve jsou skutečně drobné, takže je lze přehlédnout. Chrousta od zlatohlávka poznáte až při velikosti cca 3 cm. Dospělého zlatohlávka si prakticky nelze zaměnit s jiným broukem. Je velký asi 3,5 cm, doslova svítí nádherným zeleným zbarvením a kovově zlatými odlesky.
Vypadá jako brouk v brnění. Když letí a pochutnává si na pylu květin, lehce bzučí. A teď zlaté pravidlo: zlatohlávkovy ponravy mají tak krátké nohy, že by nedokázaly obepnout vlastní zadeček. Na zahradě jsou zcela neškodné, rozkládají rostlinný materiál a kompost je tak jejich ideálním domovem.
Pozor na chrousty
Larva chrousta není tak zavalitá, končetiny i tykadla jsou mnohem delší. Hlavička ponravy je placatější. Poučka je tedy opačná než u zlatohlávka, tyto larvy si končetinami obepnou svůj zadeček. Ten je na rozdíl od zlatohlávka víc do špičky. I když se při pobytu na vzduchu stočí, zůstává mezi hlavou a zadečkem mezera.
Najdete-li takovouto larvu, okamžitě se jí zbavte. Na vesnicích se tyto ponravy běžně házely slepicím, dnes je to obvykle neproveditelné.
Kompost a záhonky
Když narazíte na larvy v kompostu, nejčastěji jde právě o zlatohlávka, který si tam přirozeně najde cestu. V záhoncích se bude jednat spíš právě o chroustí larvy. I tak je však na místě vždycky kontrola.
Dospělí chrousti a co s nimi
U nás je nejrozšířenější chroust obecný, velký hnědý brouk o velikosti cca 3 cm. Za letu hlasitě bzučí a má charakteristická tykadla připomínající vějíře nebo hrabičky. Těmi zachytává chemické signály. Hlavně na Jižní Moravě škodí v posledních letech chroust maďalový.
Další v řadě je chroustek letní. Je menší než klasický chroust, žlutý až zrzavý a zřetelně chlupatý. Poznáte ho podle absence vějířku na tykadlech. Chrousti napadají lesy, zahrady či sady, hlavně starší porosty a listnaté dřeviny.
Eliminace
Chrousti mají hodně přirozených nepřátel, hlavně ptáků. Večer je loví netopýři, o larvy se postará černá zvěř. Postrachem chrousta jsou také parazitické houby, obvyklejší je spíš mechanická obrana. Hluboká orba totiž poškodí larvy v zemi, zbývající pak vystaví na povrch ptákům a zvěři. Sadaři zase dávají na zem sítě, takže se chrousti nedostanou na stromy.
V rámci zahrady je nejjednodušší dospělé setřást ze stromů a kontrolovat ponravy v zemi.
Můžete využít i zakoupené produkty, jako například hlístice rodu Heterorhabditis bacteriophora, které se dají zakoupit a působí proti ponravám chroustů a listokazů.
Zdroje: PrirodaDoKapsy.cz, Pasti.cz, iReceptar
