Procházky lesem či přírodou jsou v tuzemsku oblíbeným způsobem relaxace. Ačkoli množství zvířat je plaché a před člověkem utečou, můžete se setkat i s dravějšími šelmami. Pak je na místě vědět, jak se v takové situaci zachovat. I když medvěd, vlk nebo rys jsou vzácnější než poměrně časté divoké prase, nikdy nevíte, kde je zrovna potkáte.
Jak se vyhnout vlkovi
Oblasti s výskytem vlků jsou u nás poměrně dobře vytipované. Jdete-li na takové území se psem, mějte ho vždycky na vodítku. Vlk ho může jinak vnímat jako vážného vetřelce. Kempy nebo tábořiště po sobě nechávejte naprosto bez jídla. Vařte i skladujte jinde, jinak vlk ztratí přirozený strach z lidí, což je problém.
Tváří v tvář
Útoky vlků na člověka jsou obecně velmi vzácné. Dochází k nim ve třech případech – nemoc zvířete, jeho krmení nebo lidská provokace. Od roku 1975 není v rámci Evropy zachycen jediný případ, kdy by zdravý a volně se pohybující vlk zabil člověka. Kořist jsou pro ně jeleni, srnci, divoká prasata a kopytníci. To je jejich přirozený „rejstřík“.
Potkáte-li ho ve volné přírodě, držte si odstup, zůstaňte klidní. Nikdy mu nenabízejte jídlo, nelákejte ho, nepřibližujte se k němu. Pokud neodběhne sám, couvejte, aniž byste se k němu otočili zády. Neutíkejte, nicméně dělejte hluk – například tleskejte a křičte. Jestli se stále nehne, zažeňte ho máváním rukou, případně jeho směrem něco hoďte.
Prevence u medvěda
Pohybujte se pouze po vyznačených stezkách. Jestli jdete jinudy, zpívejte, cinkejte kovem, prostě dělejte rámus. Medvěd vás tak včas zachytí a vyhne se vám. Dbejte na to hlavně ráno a večer či v noci, to jsou nejaktivnější. I když na něj narazíte ve dne, když odpočívá, opět platí pravidlo s hlukem.
Stejně jako vlk nevyhledává medvěd konflikt. Vyrušení ho ale podráždí. Naprostá většina setkání ale končí okamžitým útěkem medvěda. Jako zvíře se řídí instinkty, takže chladnou hlavu musíte zachovat vy. Jestli ho najdete a neví o vás, udržujte vzdálenost asi 10 metrů, což je jeho „osobní zóna“.
Nedívejte se mu do očí, podobně jako pes si to vyloží jako provokaci. Otočte se jinam, dělejte, že ho nevidíte. Mluvte klidně, sledujte ho a pomalu se vzdalujte, nikdy ale neutíkejte. Jestli vás následuje, pusťte na zem něco, co upoutá jeho pozornost. Při skutečném útoku si lehněte na bok, sbalte se do klubíčka a dělejte mrtvé. Nemá za cíl vás zabít, ale bojí se a neví, co jste zač.
Potkali jste rysa?
Menší než vlk a také plachý, stejně jako u vlka neexistují zdokumentované případy poranění nebo zabití člověka. Jestli na něj narazíte, užijte si pohled, než tato krásná šelma uteče (což se nejspíš stane). U nás má nejlepší podmínky ve většině horských oblastí, najdete ho spíš v Beskydech a na Šumavě.
Divoké prase
Nakonec asi nejčastější „šelma“ našich lesů i polí. Dospělí divočáci jsou aktivní spíše v noci a za soumraku. Vracíte-li se tedy odněkud navečer přírodou, riziko je vyšší. Největší nebezpečí hrozí při setkání s bachyní, která chrání selátka. Jinak jsou i dospělí divočáci plaší. V každém případě zachovejte klid. Nekřičte, nepanikařte, neupozorňujte na sebe.
Ostražitě vyčkejte, až zvířata sama odejdou. Narazíte-li na sele bez matky, ihned změňte směr, nikdy se k němu nepřibližujte. I když potkáte menší prase a nepřijde vám nebezpečné, vyvarujte se kontaktu. Často jde o část skupiny a další budou poblíž. Narazíte-li v lese na uválenou trávu nebo rozrytou půdu, jste na jejich území. Lidově řečeno vykliďte pole.
Zdroje: VelkeSelmy, Denik, HubeniSkudcu, selmy, treking, myslivost
