Přibližně 75 % všech světových tornád se objevuje v USA, což znamená 1 300 tornád každý rok. Většina se zformuje mezi dubnem a červnem v místě zvaném Tornado Alley (Ulička tornád). Místo není přesně vymezeno, většinou jde o území mezi Skalistými horami a Appalačským pohořím.
V Uličce tornád
Oblast tak zahrnuje Texas, Oklahomu, Kansas, Nebrasku a také části Colorada a Jižní Dakoty. Důvodem je velmi časté setkávání všech složek, které jsou pro tento vzdušný jev potřeba. A co kdybyste se do toho připletli i vy? Tak si jen zoufáte, jak dlouho bude celá akce trvat a jestli z toho nakonec vyjdete živí. Co vás čeká?
Nejste první
V minulosti se vyskytlo hned několik případů, kdy byli lidé nasáti vzdušným vírem a tornádo je „pustilo“ stovky metrů jinde a prakticky nezraněné. Ale nedělejte si velké naděje. Podle statistiky je skončí 91 % lidí, kteří se s tornádem, byť jen nějak setkají, buď mrtvých nebo aspoň vážně zraněných.
Samotný vzdušný vír totiž zdaleka není jediné riziko, protože kolem lítá všechno od dřeva přes střepy až po kusy budov. To je terén, který chcete rozhodně rychle opustit. Představme si ale na chvíli, že máte skutečně rádi riziko a adrenalin. Takže se rozhodnete ignorovat všechna rizika a vykročit větru vstříc.
Supercela v Kansasu
Takže se jednoho dne vydáte na příjemnou pojížďku na kole a chystáte se ocenit krásy okolní přírody, třeba v Kansasu. Jenže ouha, není to nejlepší den a někde před vámi už se formuje supercela. To je nejsilnější typ bouře, která se za správných okolností může stát tornádem.
Když se setká teplý a studený vzduch, což se v USA děje dost často, dojde k narušení atmosférické stability a rotujícímu sloupu vzduchu, tedy střihu větru. Tornádo se začne rodit ve chvíli, když zadní konvektivní proud v supercele začne stahovat mezocyklonu k zemi. Jak se přibližuje k povrchu, proudění se ještě zrychluje.
Když jste nablízku
Jakmile jste v této situaci někde poblíž, jsou vaše šance na přežití doslova ve vzduchu. Máte-li dost smůly na to, aby vás vír skutečně nasál, budete rotovat kolem rychlostí větru. V extrémních případech to může dosáhnout i tempa 480 km/h.
Problémy?
Navíc tam nejste sami, protože podle hustoty a intenzity větru sebralo tornádo ještě sklo, dřevo, cihly, kameny, případně i auta nebo domy. Rozhodně vás ale nebude trápit jen možnost zásahu autem. Základem tornáda je nízká teplota a nedostatek vzduchu. Podle badatelů je hustota vzduchu asi o 20 % nižší než kolem, takže dýchání se podobá tomu ve výšce 8 km nad mořem.
V takových výškách už potřebujete asistenci a dýchací přístroje. Jste-li tedy v tornádu déle jak 3 minuty, nejspíš se jednoduše udusíte. Jestli se ale jen modlíte, aby to skončilo, možná s tím tak nespěchejte. Jakmile tento jev skončí, pustí vás to na místě na zem. Respektive budete pokračovat v nastolené dráze a někam dopadnete.
Zrovna v Kansasu budete mít docela štěstí. Je to místo, kterému se přezdívá „Stát pšenice“, takže to možná zapíchnete na nejbližším poli.
Nejlépe se tomu vyhnout
Než ale řešit šance na přežití uvnitř tornáda, bude nejlepší situaci celkově předejít. Jakmile tedy zaslechnete sirény, dostaňte se co nejdříve do bezpečného místa, nejlépe sklepa pod úrovní terénu.
V našich zeměpisných šířkách máme zatím štěstí, protože skutečně ničivá a dlouhotrvající tornáda jsou vzácnost, a to na Hodonínsku bylo skutečnou anomálií. Jak ale pokračuje klimatická změna, dostávají se hurikány a další silné jevy stále více do vnitrozemí. Možná i u nás tak nastane časem situace, kdy bude ochrana před takto silným větrem základem stavebních opatření.
Další “co by kdyby “si můžete přečíst tady.
Zdroje: Wikipedia, WhatIfShow
