Když se Daniel Vávra veřejně ozve, většinou to stojí za to. A tentokrát si nebere servítky s Českou televizí. Vývojář kultovních her jako Mafia nebo Kingdom Come: Deliverance se na svém Facebooku opřel do veřejnoprávní instituce s ostrou rétorikou i konkrétními výtkami. Podle něj je ČT v dnešní době reliktem minulosti, která stojí miliardy, ale nabízí hlavně recyklovaný obsah a minimum skutečně hodnotného programu.
Televizní kavárna repríz a zapomenutých inscenací
Ve svém nedělním příspěvku zveřejnil Vávra ironický přehled vysílacího dne České televize. S výjimkou Václava Moravce, zpráv a dokumentu o vaření knedlíků jde podle něj o „srač*oidní“ pohádky a podprůměrné seriály z 90. let. Talk show? To prý dnes umí i YouTube. Zpravodajství? Podle něj neobjektivní. A pokud by někdo hledal veřejnoprávní přínos, může si pustit Láďu Hrušku, protože „dělá samorosty aspoň s lehkým bulvárem“.
A právě to je pro něj stěžejní problém – ČT podle něj selhává v tom, co by mělo být její hlavní rolí: tvorbě původního, hodnotného a vzdělávacího obsahu. Dětské pořady? Skoro žádné. Současné dokumenty nebo reflexe doby? Téměř nulové. Dramaturgii přirovnává k nepříliš povedenému seznamu položek z antikvariátu.
Internet jako nová veřejná služba? Vávra tvrdí, že ano
V obsáhlejším postu z 4. ledna se Vávra pouští do hlubší analýzy. Tvrdí, že existence veřejnoprávní televize měla smysl v době omezených vysílacích frekvencí. Jenže tohle technické omezení podle něj v éře internetu padlo. A s ním i důvod pro existenci obří instituce, která si ročně sáhne na šest miliard z veřejných peněz.
Vávra připomíná, že dnes existuje bezpočet kvalitních pořadů od českých tvůrců na YouTube: od dendrologie přes jazz až po rozhovory s umělci. A mnohdy jsou podle něj hlubší, nestrannější a zajímavější než to, co nabídne ČT. Argument, že veřejnoprávní televize je ochráncem demokracie, považuje za směšný. „Když nebude ČT, nebude to znamenat, že Babiš bude mít 50 %,“ glosuje.
Poukazuje i na absenci nové dramatické tvorby pro děti – v kontrastu se zlatými časy před rokem 1989, kdy televize točila kultovní seriály typu Létající Čestmír, Pan Tau nebo Návštěvníci. Dnes? Nic. A přitom by podle něj stačilo, kdyby stát podporoval původní tvorbu napřímo, bez zbytečně nákladné instituce.
Miliardy za průměr? ČT podle Vávry brzdí konkurenci
Silnou kritikou nešetří ani v ekonomické rovině. Poukazuje na to, že z miliardového rozpočtu ČT jde na původní dramatickou tvorbu jen zlomek – asi 450 milionů korun ročně. Tedy méně než osm procent. Výsledkem jsou podle něj tuctové detektivky, které nezáří ani sledovaností, ani kvalitou. A co víc – veřejnoprávní konkurence podle něj deformuje trh. Kdyby ČT nezabírala prostor a diváky, komerční televize by mohly víc investovat do kvalitních pořadů.
Podle Vávry by celý systém mohl fungovat jinak: Fond kinematografie by dotoval původní tvorbu, vysílání by si zajistily komerční platformy. A stát by přestal přerozdělovat miliardy na instituce, které podle něj už neplní svou roli.
