Od chvíle, kdy v roce 1986 explodoval reaktor číslo 4 jaderné elektrárny v Černobylu, se na toto místo snáší hustá mlha mýtů. Jedním z nejpřitažlivějších příběhů jsou zmutovaní tvorové, kteří údajně obývají radioaktivní pustiny. Pravda je však méně vzrušující a mnohem zajímavější.
Po havárii radiace zasáhla flóru i faunu, což mělo za následek některé abnormální jevy, například změny v barvách listů nebo vyšší úmrtnost u některých zvířat. Dnes však zóna paradoxně zažívá explozi biodiverzity. Místo mutantů zde však lze pozorovat návrat vlků, divokých koní a dokonce ohrožených druhů ptáků, které se tu množí, protože je nikdo neruší.
Nejhorší jaderná katastrofa všech dob?
Černobylská havárie z roku 1986 je často označována jako nejhorší jaderná katastrofa v historii lidstva. Pravdou však je, že tento přívlastek nezohledňuje komplexitu jiných událostí. Černobyl dosáhl nejvyššího, sedmého stupně na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (INES).
Stejné hodnocení má ale i havárie ve Fukušimě z roku 2011. Co je tedy odlišuje? Zatímco Černobyl byl výsledkem lidského selhání a zastaralé technologie, Fukušima byla důsledkem přírodní katastrofy – zemětřesení a tsunami.
Obě události měly obrovské dopady, ale lišily se v rozsahu a typu kontaminace. V Černobylu se radioaktivní materiály dostaly přímo do atmosféry, což mělo okamžitý dopad na obyvatele v okolí i na přírodu. Ve Fukušimě došlo ke kontaminaci zejména vody, což ovlivnilo mořský ekosystém. Černobyl si tedy získal pověst „nejhorší“ díky dramatickým obrazům a bezprostředním důsledkům, ale skutečnost je mnohem složitější.
Turistika v Černobylu: cestovka nebo radiologická laboratoř?
Mnoho lidí si představuje, že turisté v Černobylu riskují své zdraví. Popravdě, tohle místo je dnes jedním z nejbezpečnějších způsobů, jak zažít skutečné dobrodružství. Organizované prohlídky jsou pečlivě plánované a návštěvníci procházejí pouze bezpečné trasy.
Radiace, které tu během jednoho dne budete vystaveni, je srovnatelná s tím, co dostanete během letu z Evropy do Ameriky. Navíc si odnesete příběhy, které trumfnou každou historku o dovolené u moře. A co je nejlepší? Na selfie z Pripjati vám nikdo neřekne, že “tam už byli všichni”.
Kolik životů Černobyl skutečně vzal?
Když se mluví o Černobylu, většinou zaznívá ohromující číslo: tisíce mrtvých. Pravda je však složitější. Bezprostředně po havárii zemřelo pouze 31 lidí, většinou hasiči a pracovníci elektrárny. Další oběti jsou předmětem debat.
Organizace jako WHO odhadují, že v důsledku zvýšeného výskytu rakoviny štítné žlázy by mohlo zemřít až 4 000 lidí. Některé odhady jdou ještě dál, ale nelze přesně říct, kolik životů by se dalo přičíst právě Černobylu. Pravda je jasná: tahle havárie má důsledky, které nelze jednoduše spočítat.
Mlčení po explozi: kdy Sovětský svaz přiznal problém?
Dnes jsme zvyklí na zpravodajství v reálném čase, ale v roce 1986 byla jiná doba. Sovětská vláda se snažila havárii ututlat a svět o ní informovala až po dvou dnech, když švédské elektrárny detekovaly zvýšenou radiaci. I tehdy byla zpráva minimalistická.
První podrobnější informace přišly až po několika týdnech, kdy už nikdo nemohl popřít, že jde o jednu z nejhorších jaderných katastrof. Sovětské mlčení však mělo tragické důsledky – tisíce lidí zůstalo zbytečně dlouho v zasažené oblasti, což mohlo ovlivnit jejich zdraví na celý život.
Zdroje: ChernobylX, History, DW
