Komediální film Holky z porcelánu se stal hitem už při svém uvedení v roce 1974. Režisér Juraj Herz dokázal vdechnout život postavám, které si zamilovaly generace diváků. Ale co se stalo s herečkami, které ztvárnily rozverné skladnice? Některé z nich se staly hvězdami, jiné zmizely z veřejného života. Pojďme nahlédnout do jejich osudů.
Holky z porcelánu měly původně být „angažovaným filmem“ na zakázku komunistické strany. Juraj Herz se však zhostil projektu po svém a vytvořil z něj odlehčenou komedii, která překvapila i samotné zadavatele. „Chtěli jsme ukázat realitu dělnické třídy, ale soudruzi mi pak řekli, že jsem z dělnic udělal prostitutky,“ vzpomínal režisér s ironií.
Natáčení probíhalo ve skladu porcelánky v Klášterci nad Ohří, kde filmaři využili kazové zboží, protože rozbitého porcelánu bylo ve skutečnosti mnohem více, než film ukazuje. Režisér Herz si pro roli vedoucí skladu vybral Mílu Myslíkovou, se kterou již dříve spolupracoval. Pro role mladých skladnic obsadil převážně neznámé herečky, mezi nimiž vynikla Dagmar Veškrnová (později Havlová), která za postavu Dany získala v roce 1975 na XIII. festivalu pro mladé diváky v Trutnově ocenění Malé zlaté slunce.
Eva Čeřovská: Talent, který zhasl příliš brzy
Eva Čeřovská, představitelka romanticky zasněné Věry, měla všechny předpoklady pro zářivou kariéru. Absolvovala DAMU, kde na sebe upozornila jako talentovaná a charismatická herečka. Po studiích získala angažmá v královéhradeckém divadle, kde zaujala jak diváky, tak kritiku. Její přirozený půvab a schopnost vtisknout svým rolím hlubokou emocionalitu slibovaly velkou budoucnost i před kamerou.
Bohužel její život skončil tragicky. V srpnu roku 1976, pouhé dva roky po premiéře Holek z porcelánu, zemřela při vážné autonehodě. Bylo jí pouhých 23 let. I přes krátkou kariéru stihla natočit devět filmů a zanechat nezapomenutelný dojem. Osud jí však nedopřál ukázat, jakého vrcholu by mohla dosáhnout. Zůstává tak symbolem nenaplněného talentu a připomínkou, jak křehká může být lidská existence.
Jelena Juklová: Od svobodné matky Jířy k divadelním prknům
Jelena Juklová, rozená Šebestová, ve filmu Holky z porcelánu ztvárnila postavu svobodné matky Jířy, která se snaží skloubit práci ve skladu porcelánky s péčí o své dítě. Tato role jí přinesla značnou popularitu a zapsala ji do povědomí diváků. Přestože se objevila i v dalších filmech, jako například Holka na zabití (1975) či Koncert (1980), její filmová kariéra nebyla rozsáhlá.
Většinu své herecké dráhy věnovala divadlu. Po nedokončeném studiu na DAMU nastoupila v roce 1972 do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde působila až do roku 1995. Poté se přesunula do pražského Divadla Rokoko a následně se stala členkou Divadelního spolku Kašpar, který sídlí v Divadle v Celetné. Zde účinkovala v inscenacích jako Rok na vsi či Lebka z Connemary. I po letech zůstává aktivní na divadelní scéně a příležitostně se objevuje v menších rolích v televizních seriálech.
Lenka Kořínková: Útěk před škatulkou a boj s démony
Roli nejmladší Marušky ztvárnila tehdy osmnáctiletá Lenka Kořínková. Svým naivním projevem si roli vybojovala, přestože režisérovi původně připadala na patnáctiletou dívku příliš stará. Po filmu se Lenka objevila v několika dalších snímcích, kde byla často obsazována do choulostivějších scén. To ji postupně začalo frustrovat.
V roce 1982 emigrovala s manželem do Austrálie, kde se pokusila začít nový život. Po návratu se už k herectví nevrátila. Dnes žije v Praze a pracuje jako lektorka angličtiny. Na svou roli v Holkách z porcelánu nevzpomíná ráda. „Ten film mi zničil život. Kamkoli jsem přišla, všichni mi koukali na prsa,“ přiznala herečka, která měla problémy s alkoholem, z nichž se nakonec dokázala vymanit.
Dagmar Havlová: Od Dany k první dámě
Snad nejznámější tváří filmu je Dagmar Havlová (tehdy Veškrnová), která ve filmu ztvárnila živelnou Danu. Režisér Herz ji obsadil poté, co ho zaujala během kamerových zkoušek, přestože původně plánoval, že bude hrát jinou roli. Pro postavu Havlové byla zásadní radikální změna vzhledu – z tmavovlásky s dlouhými vlasy se stala zrzka s kratším sestřihem.
Díky úspěchu filmu byla Havlová často obsazována do komediálních rolí, ale vždy toužila po dramatičtějších úlohách. Ty přišly až později, a s nimi i její proměna v jednu z nejuznávanějších hereček své generace. Po boku svého manžela Václava Havla pak Dagmar získala zcela jiný typ popularity, když se stala první dámou České republiky.
Marta Rašlová: Slovenská Marilyn Monroe na ústupu
Krásná Slovenka Marta Rašlová, přezdívaná „slovenská Marilyn Monroe“, ve filmu ztvárnila Helenu. V sedmdesátých letech byla považována za jednu z nejkrásnějších hereček. Před kamerou se objevila ještě několikrát, a to i v tehdejší NDR, kde vzbudila značný zájem.
Postupně se však stáhla do ústraní a věnovala se hlavně rodině. Dnes žije klidným životem mimo reflektory a na svou kariéru herečky vzpomíná jen zřídka. Média obvykle odmítá a dává přednost soukromí.
Holky z porcelánu: Inventura, která se zapsala do dějin českého filmu
Film Holky z porcelánu je komedií z dělnického prostředí, která se odehrává ve skladu porcelánky. Příběh sleduje osudy mladých skladnic a jejich vedoucí, paní Světly, v období předávací inventury. Děj začíná příchodem šestnáctileté Marušky, která jako nová posila poznává nejen práci ve skladu, ale i dynamiku mezi svéráznými kolegyněmi. Groteskní momenty filmu dodává především puntičkářský předseda inventurní komise, pan Rybička, jehož posedlost pořádkem zkomplikuje život všem zúčastněným.
Pod humorným povrchem film nabízí pohled na každodenní radosti a starosti dělnických žen, které i v náročných podmínkách dokážou najít čas na smích a vzájemnou podporu. Díky autentickému prostředí skladu a skvěle vykresleným postavám si Holky z porcelánu získaly srdce diváků a staly se jedním z nejoblíbenějších českých filmů sedmdesátých let. Režisér Juraj Herz vtiskl snímku jedinečné kouzlo, které si zachovává i po desetiletích od premiéry. Na ČSFD si drží hodnocení okolo 60%, diváci si jej mohou připomenout v sobotu dopoledne na Film+.
