Bohatství a hluboká totalita se zdají jako protimluv. Je to ale omyl, protože jak nejpopulárnější herci, tak především zpěváci vydělávali za socialismu opravdu velké peníze. Honoráře závisely na tom, jak je hodnotila strana a také na celkové vytíženosti. Ty největší hvězdy si za pár dní přišly i na násobek průměrné měsíční mzdy běžného občana.
Milá holka
„Tak řekněme paní Zagorová. Je to milá holka a všechno, ale ona má už tři roky po sobě šest set tisíc. A další. Ne šest set, ale milion, dva miliony berou, takoví Jandové a jiní. Rok, co rok,“ takto se na adresu tuzemských zpěváků ozval ve svém tragikomicky slavném projevu z Červeného hrádku v létě 1989 Milouš Jakeš.
Ač byl v mnoha věcech dost mimo, v tomhle se trefil. Nebylo divu, o možnostech herců a zpěváků rozhodovala právě strana a její funkcionáři. Paradoxně tak Jakeš kritizoval to, co komunisté sami způsobili. Nejslavnější zpěváci se za totality skutečně špatně neměli.
Zbohatnout se dalo
„Občas slyším kolegy naříkat na to, jak to na zbohatnutí nebylo, ale není to pravda. V takovém roce 1982 byl průměrný plat asi 2 500 korun. Měli jsme třicet vystoupení za měsíc, vždycky dvojáky, odpoledne a večer. Já měl za jeden kšeft šest set hrubého, tedy nějakých osmnáct tisíc za měsíc,“ komentoval situaci pro Primu idol osmdesátek Vítězslav Vávra.
Nejen koncerty
Je nutné připočítat i podíly z prodeje desek. „Z jednoho nosiče šlo tehdy umělci asi třicet haléřů. To je sice směšná částka, ale tehdejší prodeje byly ve stovkách tisíc, nejpopulárnějších desek se prodaly miliony. Za jedno LP mi tak nárazově chodilo třeba osmdesát tisíc, tehdy obrovská suma,“ upřesnil Vávra poměry.
Na vrcholu Gott
Že na tom nejlépe byl Karel Gott, asi nikoho nepřekvapí. Jako jediná naše celebrita mohl bez potíží koncertovat i v Západním Německu. Jeden jeho koncept mu přihrál cca 160 tisíc, z čehož měl sám více jak sto.
Zagorová a Janda
Hana Zagorová před lety pro Aha! potvrdila Jakešova čísla. „Ale jistě! Ať jsem zpívala v hale nebo divadle, bylo to šest set za vystoupení, tehdy úplně jiné peníze než dneska. A bylo to i dvacetkrát za měsíc.“
Dle Jandy si umělci peníze zasloužili, v poměru k zahraničí to byly ale stále almužny. „Ty peníze jsme si hlavně vyjezdili. Za měsíc 25 koncertů, 250 vystoupení za rok. A šest set za jeden. To je jako kdyby Jackson vystupoval za 50 dolarů. U mě se taky projevilo, že jsem prodával stovky tisíc desek a u většiny jsem složil hudbu,“ uvádí zpěvák pro Prima Ženy.
SSSR byl jackpot
Absolutní výhrou bylo vystupování na půdě Sovětského svazu. „Tam se tlačili všichni. Honoráře se totiž převáděly na bony a kurz byl neuvěřitelný. Velmi výhodné byly i koncerty v NDR, kde si vydělané peníze hned měnili v Tuzexu,“ vzpomínal pro Dotyk herec Jan Kuželka obeznámený s odměnami obou profesí.
Televize a rozhlas
Živé koncertování bylo viditelně lukrativní, pro populární muzikanty šlo ale spíš o zpestření. Každý totiž vyhlížel pozvánku do rozhlasu nebo televize, hlavně zábavných pořadů typu Možná přijde i kouzelník a dalších. Těch bylo tehdy dost a populární umělci v nich vystupovali pravidelně. Trvalkami byli Gott, Vondráčková, Rottrová nebo Korn.
Zdroje: iPrima, Dotyk, Retromania
.jpg){kind=link}