Mít nadané dítě je pro většinu rodičů požehnáním. V jeho životě se pak ale najde několik oblastí, se kterými bude nejspíš zápasit. Které to jsou a jak ho v takovém případě podpořit, aby mohlo plně dosáhnout svého potenciálu? Systém a dnešní společnost se s dětmi tohoto kalibru kolikrát ještě nenaučila dost dobře pracovat.
Příliš mnoho odpovědnosti
Nadané děti kolem svých rodičů kolikrát krouží a mají protiargument na jakékoli jejich rozhodnutí. To může být pro už tak vyčerpaného rodiče dosti vyčerpávající. Je však důležité mít stále na vědomí, že jsou to pořád děti. Bez ohledu na to, kolik jim je a jak jsou proti normálu napřed, potřebují hranice a pravidla.
Tohle přirovnání bude asi více lidem vadit, ale funguje to u nich jako u psů. Výcvikem získá pro psa okolní svět jasné mantinely a významy. Stejně tak nadané děti se cítí mnohem bezpečněji, když jim jejich rodič stanoví strukturu jejich života. Vědí, že podstatná rozhodnutí ještě nejsou na nich. Přílišná svoboda, jakkoli dobře míněná, je v tomto ohledu spíše rozhodí.
Samozřejmě můžete reálně i naoko brát v potaz preference vaší ratolesti. Ale pamatujte, že nakonec jste stále šéfem vy.
Nenaučí se překonávat překážky
Nadání dítěte znamená nadprůměrnou vybavenost pro určitý obor činnosti, ať jde o vzdělání, umění nebo sport. Protože se ale život a svět skládá z mnohem více oborů, nepochybně i ony narazí časem na něco, co jim nepůjde. A bude to pro ně šok. Například když půjde jedničkář na vysokou a zjistí, že není stále nejlepší ze třídy.
Často jim rodiče kladou na srdce, ať se věnují tomu, na co mají nadání. Je však potřeba dělat i ty ostatní věci, které jim nemusí tolik jít. Přes krátkodobou frustraci se naučí houževnatosti, odolnosti, a také zvládat neúspěchy. Protože jejich život nebude jen vítězství stylem start-cíl.
Nedostatek uznání a chvály
Hlavně ve škole se nadaným dětem kolikrát nedostává pochval a ocenění. Důvodem je přesvědčení učitelů, že je pro ně přece učení snadné. To může být pravda, nicméně i tak tyto děti ocení pochvalu a to, že jejich snaha vyvolává u okolí nějakou pozitivní reakci.
Vždy je proto na místě ocenit jejich vložené úsilí. Jinak se může snadno stát, že se budou považovat spíš za nástroj, že hodnotu má jen jejich dovednost, ne ony samotné. Oceňte je za to, že jsou sebou samými, stejně jako za překonání překážek.
Nudí se
Nadané děti se často nudí, protože nemají dostatek stimulace pro své schopnosti. Nesetkají-li se s výzvami, nenaučí se tvrdě pracovat, aby překonali problémy. Ujistěte se tedy, že budou čelit výzvám jak ve svém poli nadání, tak i jinde. Pak budou muset používat svou inteligenci, tvořivost, komunikaci i fyzické dovednosti. Nebojte se jejich limity posouvat, aby se skutečně rozvíjely.
Jsou zahlcené
Moderní rodiče přichází kolikrát s představou, že pokud nemá dítě každý den aspoň jeden zájmový kroužek, vlastně jen většinu času profláká. Pozor, děti potřebují také čas na sebe, na odpočinek, na jednoduché hraní a užívání si sebe sama. Prostě skutečný volný čas, se kterým mohou naložit podle vlastních představ. Zahlcení rozvrhu povede snadno k přehlcení a následnému vyhoření. Nechte dítě, aby bylo dítětem. Nechte je se i nudit.
O nich bez nich
Mnoho rodičů se obává, že když se jejich ratolest dozví o svých dovednostech, bude namyšlená. Zatajování takové skutečnosti jim ale s největší pravděpodobností nijak neprospěje. Zaslouží si vědět, že jsou v něčem lepší než jejich vrstevníci. A minimálně vás mohou nenávidět za utajení něčeho, co se jich bytostně týká.
S dítětem si proto otevřeně popovídejte o tom, co takové nadání znamená, jaké jsou jeho výhody i limity. Výsledkem bude lepší vztah dítěte k sobě samému i k vám. Nezapomeňte mu říct, že prostá laskavost, dobré způsoby a další společenské návyky jsou stejně důležité.
Jsou použity jako příklad ostatním
Jestli budete nadané dítě dávat neustále za příklad sourozencům nebo dětem ve třídě, pravděpodobně to bude ke škodě na všech frontách. Každé dítě by mělo dostávat lásku rodičů a být vychováváno v kontextu toho, jaké je, bez porovnání s ostatními.
Stavění nadaného dítěte na piedestal vede kolikrát spíš k tomu, že se bude za své dary stydět a pro ostatní může být terčem. To pak napáchá škody na jeho sebepřijetí, může vést k úzkostem, depresím a dalším problémům.
Priority
Talentované děti se mohou mnohdy cítit přehlcené, a teď nemyslíme výše zmíněný rozvrh. I když jsou často schopné lepších výsledků než jejich vrstevníci, snadno to do jejich života přidá při dostatku vytížení zbytečný stres. Nemohou jednoduše zvládat všechno, potřebuje se proto naučit stanovovat priority.
Na místě je také naučit je občas opustit ty „vážné“ věci a jednoduše se bavit a odpočívat. Už David Morrel, duchovní otec Ramba, ve svých románech často konstatoval, že „odpočinek je zbraň“. Tělo, a hlavně mozek potřebují oddech. Během toho si i děti dělají pořádek samy v sobě a zjišťují nové věci.
Na závěr
I když máte doma malého matematika nebo budoucího vědce, pamatujte na jedno. Je to stále dítě a vy jste především rodič. Pro vás oba je to úžasný společný čas, tak ho využijte na maximum. Bavte se, užívejte si vzájemnou společnost a nenuťte ho dospívat dřív, než je potřeba. Naopak – zkuste se vy trochu vrátit do jeho času.
Zdroje: PsyEd, JoinPrisma, PsychologyToday, PMC
