Zatímco vědci na skutečném léku proti Alzheimerově chorobě stále pracují, výzkum přináší již aspoň nějaké výsledky. Objevují se totiž prostředky, které pomáhají zvládat její symptomy a oddalují zhoršení nemoci. To platí i pro nedávno schválenou terapii, konkrétně lecenamad a donanemab. Oba byly v USA povoleny Úřadem pro kontrolu léčiv už během několika minulých let.
Diskuse o efektivitě
Jejich funkce spočívá v odstranění některých proteinů v mozku, které jsou spojovány právě se zmíněnou chorobou. Aby měli o efektivitě léků jasnější představu, pozvali vědci z WashU Medicine 282 dobrovolníků s Alzheimerem a měřili jeho dopady po dobu skoro tří let.
„Šlo nám o to dát lidem smysluplnou informaci o tom, jaký to má dopad, aby se o své péči mohli fundovaně rozhodnout,“ říká Sarah Harts, profesorka psychiatrie na WashU Medicine. „Lidé chtějí hlavně vědět, jak dlouho budou schopni žít nezávisle na pomoci druhých, ne nějaká abstraktní prohlášení o procentech poklesu.“
Dva typy nezávislosti
Badatelé měřili dva odlišné způsoby nezávislosti. To, zda je pacient schopen zvládat své denní povinnosti, například účty nebo dohodnuté schůzky. Poté to, jak dobře o sebe pečovat, hlavně v otázkách osobní hygieny a oblékání. Lidé s velmi mírnými příznaky mívají problémy se zapamatováním dat a léky.
Ti by podle odhadů žili bez další léčby nezávisle 29 měsíců. Osoba se stejným stupněm demence může s pomocí lecanemabu očekávat asi 10 měsíců nezávislosti a 13 při použití donanemabu. Je však třeba mít na paměti, že tyto odhady jsou průměr. Různí pacienti budou na podávané léky reagovat různě, což samozřejmě není jen případ Alzheimera.
Jak dlouho budu žít?
„Moji pacienti chtějí vědět, jak dlouho budou moc řídit? Jak dlouho se budu schopen starat o osobní hygienu? Kolik dalšího času mi ten lék dá?“ říká Suazenne Schindler, profesorka psychiatrie a neurologie ze stejné univerzity. „Odpovědět ale na to, jestli budou tyto léky vhodné pro konkrétního člověka, je velmi komplikované. Nejde jen o lékařské faktory, ale také priority dotyčného, jeho preference a celkovou odolnost.“
Všechno má negativa
Je nesmysl si myslet, že lék, který dělá v těle něco pozitivního, v něm nedělá nebo nemůže dělat i nějakou nepletu. To platí u experimentálních, i u normálního Aspirinu. Léky jako tyto jsou především drahé, vyžadují pravidelnou infuzi a mohou mít vedlejší účinky. U Alzheimera se jedná například o mozkové krvácení nebo otoky.
Pacienti i jejich rodiny musí proto vždy zvážit tzv. poměr cena výkon, a to i do budoucna. „Cílem této studie nebylo zaujmout stanovisko pro nebo proti těmto lékům,“ upozorňuje Hartz. „Šlo o zasazení jejich dopadu do kontextu takovým způsobem, který jak pacientům, tak i rodinám pomůže se rozhodnout.“
Alzheimer u nás
V roce 2022 u nás bylo 50 595 pacientů s Alzheimerem. Celkové náklady na léčbu činily 1,74 miliardy Kč a na jednoho připadlo v průměru 34 400 Kč. Choroba se nevyhýbá ani čtyřicátníkům, hlavní ohroženou skupinou jsou však senioři. Ti mohou nad občasným zapomínáním kolikrát mávnout rukou a přičíst ho zkrátka věku.
Zdroje: AlzJournals, MedicineWashu, ScienceDaily, VZP
