Obce a města v Česku, které se raději přejmenovaly. Z některých názvů by se člověk i červenal

Tradičně českým obcím a městům dávali název jejich zakladatelé a obyvatelé, kteří v daném místě žili. Čím se při svém výběru inspirovali není vždy úplně jasné. Mohlo se jednat o místní jména, pojmenování lokality, kde obec leží nebo jméno vybrali podle jejího zakladatele. V několika případech však vznikly názvy, kvůli kterým se později některé obce raději přejmenovaly.

REKLAMA

Raději se přejmenovaly

Pojmenování některých obcí a měst nám v dnešní době může přijít přinejmenším zvláštní. Mnohé názvy jsou až směšné či sprosté, v 13. a 14. století přitom byly slovy obvyklými. Běžně se v té době na našem území vyskytovaly obce jako Řitka, Mrchojedy, Šukačka, Peklo, Močovice, Svrabov či Prašivá.

Některé obce si své názvy nechaly, jiné se rozhodly přejmenovat. Například obec Mrákov se do roku 1892 jmenovala Mrdákov. Malebná vesnice s názvem Suchý bývala původně Píčovem. Pověstné je také středočeské město Veltrusy, které bylo údajně do 13. století známo jako Velprdy. Obec Sázavka se dříve označovala jako Smradov. Nesmíme zapomenout ani na obec Malá Lípa, která se do roku 1885 jmenovala Sračkov.

Jak vznikají názvy obcí

Názvy měst a obcí v nás mohou vyvolat určitou představu o svém vzniku, zdání však často klame. Nejvíce je v Česku například Lhot a Lhotek. Jednalo se původně o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu – lhůtu. Najdeme u nás ovšem i třeba takový Kokotín, který je nejspíše odvozen od staročeského slova kokot – kohout. Šumavská osada Šukačka zase pravděpodobně vznikla ze slova „šuka“, což je srbské označení pro kozu.

Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český dodává, že podnětů k pojmenování mohlo být mnoho. „Například jméno Zábrdovice označuje ves lidí žijících za brdem,” uvedl jako příklad pro Deník.cz.

Kuriózní jména

Přesto je v České republice i řada obcí, které si své jméno nechaly, přestože může na první pohled působit poněkud zvláštním dojmem. Řeč je například o obci Pičín, která leží v okrese Příbram. Dalšími místy, kde si svůj název zatím rozhodli ponechat jsou obce Řitka u Prahy, Mrtník na Plzeňsku, Držkov u Jablonce nad Nisou, Kozojedy u Prahy, Mrchojedy u Domažlic, Močovice u Čáslavi či obec Hroby, která leží v okrese Tábor.

Kostel v Pičíně, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pi%C4%8D%C3%ADn_-_kostel_02.JPG">JAn Dudík</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0">CC BY-SA 3.0</a>, via Wikimedia Commons
Kostel v Pičíně, FOTO: JAn Dudík, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Zlín nebo Gottwaldov

Zvláštním případem je přejmenování průmyslového města Zlín. Po roce 1948 docházelo k takzvané honorifikaci, která se v Československu dotkla právě Zlína, který byl v roce 1949 přejmenován na Gottwaldov. Tento název i přes nevoli mnoha obyvatel vydržel městu přesně 41 let, v lednu roku 1990 však nakonec došlo k navrácení jeho původního jména.

S jakým neobvyklým názvem města jste se setkali vy? Nebo v nějakém dokonce žijete? Podělte se do komentáře.

Zdroje: novinky.cz, denik.cz, idnes.cz, facebook.com

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Veronika Šustrová
Veronika Šustrová
Píšu už docela dlouho a hodně mě to baví. Zajímá mě lifestyle, kultura, móda, ale třeba i psychologie, ekonomie a aktuální mezinárodní dění.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA