Ke konci lidského života se v lidském těle děje hodně věcí. Postupně odchází jednotlivé smysly, ale stejně tak se objevují i vize a opakující se sny. Z biologického hlediska existuje řada symptomů, že se život chýlí ke konci. Menší příjem jídla i tekutin, skvrny na kůži, změny ve vzorci dýchání. Opakující se vize ale nepatří mezi tyto klinické příznaky.
Co umírající často vidí?
Předně je třeba říct, že nejde o ojedinělý fenomén s naprosto unikátními projevy. Hodně sestřiček a dalšího personálu z hospiců nebo nemocnic sdílí podobné až stejné zkušenosti svých pacientů.
„Někdy pacienti nevidí své milované, ale neznámé duchy. Někdy je to jeden, někdy hodně lidí najednou. Pak uvádí, že jejich pokoj byl doslova nacpaný jak při oslavě,“ uvádí sestra Carolyn Quach-Huynch.
Pacienti v konečné fázi také zmiňují určité formy přípravy na poslední cestu. Případně, že nějak navštívili svůj původní domov nebo domov svého partnera. Všechny tyto projevy jsou přitom časté a společné, nejde o finální hodinu jednoho člověka. Krom toho se vše odehrává v týdnech až měsících před samotným skonem.
Skutečné vize a kontakty
Nejedná se přitom ani o halucinace, ani o reakci na podávané léky. Pokud se s takovým projevem u někoho starého nebo smrtelně nemocného setkáte, vezměte to na vědomí a podpořte ho. Nesnažte se věci vysvětlit, opravovat je nebo takový prožitek popírat.
Stejně tak není důvod panikařit, což může snadno rozčílit jak vás, tak nemocného. „Jakožto pečující nemám za úkol něco dokazovat, vyvracet nebo experimentovat,“ říká Carolyn, „ale poskytnout pohodlí a podporu.“
Konečná úleva
Právě úleva, klid a smíření je obvyklý efekt těchto prožitků. Pouze pokud se kvůli nim pacient cítí špatně nebo má dokonce strach, je na místě nějak zasáhnout. Povídejte si s ním a zjistěte, odkud ten strach pochází. Obávají se přímo smrti? Viděli někoho, s kým se v minulosti nepohodli? Udělali něco špatného?
Obtížné přijetí
Přijetí smrti vlastní či kohokoli blízkého je vždycky extrémně náročné. A to bez ohledu na to, kolikrát jste takovým procesem už osobně prošli. Vize a sny tohoto druhu jsou však signálem, že se něčí čas zkrátka blíží.
Není proto důvod na ně nadávat. Berte to tak, že máte upozornění předem. Hlavně vize blízkého člověka, který na ně čeká a poskytuje jim pocit míru, je to nejlepší, co mohou nemocní před vlastním odchodem prožít.
Momentem smrti to zcela nekončí
Ne, teď nemáme na mysli duše zemřelých nebo duchy. Opakované studie i některé experimenty ovšem ukázaly, že po posledním výdechu nepřestává zesnulý vnímat své okolí. V organismu začíná spousta procesů, které byly doteď drženy na uzdě, ale sluch odchází vždycky jako poslední.
I když už tedy nemocný nedýchá ani zdánlivě nevnímá, neopouštějte ho. Držte ho za ruku, mluvte na něj, ujistěte ho, že je všechno v pořádku a důstojně se s ním rozlučte. Bude to to poslední, co si odnese.
Zdroje: NursingTimes, CrossRoadHospice, HospiceBuffalo
