Protekce byla v původním významu ochrana. Dnes však znamená zvýhodňování či upřednostnění vybraných osob při poskytování služeb nebo rozhodování úřadů. Pro tuto povahu je úzce spojena s korupcí, tedy vzájemným poskytováním výhod právě za toto chování. Je nežádoucí především u veřejných statků a služeb.
Exploze Motol
Ne, ve Fakultní nemocnici Motol nic neexplodovalo, tedy aspoň ne fyzicky. Vybuchla tu ovšem největší korupční kauza poslední doby. Nabízí se proto otázka, kam až sahá přítomnost tohoto negativního fenoménu v českém zdravotnictví. A také, jak vlastně jako Češi korupci vnímáme a jsme jí přístupní.
Švestičky z mojí zahrádky
Zmíněný jev monitorovala ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti po dobu tří let socioložka Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR. „Zdravotnictví je korupcí prolezlé, obecně je to velmi rizikový sektor, hlavně v případě nemocnic,“ načíná téma v případě veřejných zakázek Motola.
Závan devadesátek
„Všechny tyhle metody i předávání peněz jsou spíš takové devadesátkové. Tehdy se ty peníze opravdu doslova strkaly za pupík,“ popisuje situaci pro Seznam Zprávy Bašná. „Od obálek se dneska ustupuje, vznikají spíš fiktivní místa, fiktivní služby, peníze se dobře schovají v IT zakázkách. Tomu oboru totiž nikdo moc nerozumí.“
Uvádí, že Češi jsou ke korupci obecně dosti tolerantní, ve zdravotnictví zvláště. Hlavně v případě přístupu ke specialistovi nebo dřívějšího termínu operace jim to moc nevadí. „Dřív si lidé úplatky moc nedávali, když měli třeba ovlivnit pořadníky. Dnes je to čím dál častější namísto dárku, které se doktorům dávají za provedení úkonu.“
Zranitelnost zdravotnictví
Právě tady se setkává obrovský objem veřejných peněz, množství veřejných zakázek a hodně „hráčů“. Vztahy tu také fungují na více úrovních. Tedy pacient-doktor, pacient-nemocnice, nejrůznější farmaceutické firmy. „Je to velmi různorodé prostředí a hodně možností. To vidíme právě na kauzách z posledních let.“
V případě Motola Bašnou překvapilo, že celá věc trvala hrozně dlouho, tedy dekády. Ocenila ovšem skutečnost, že se „provalila“ na základě tzv. whistleblowera, tedy anonymního tipu. „Podle průzkumů si lidé myslí, že to nikdy nefunguje a bojí se věci hlásit. Tahle kauza ukazuje, že takový krok je důležitý, jinak by na to policie nikdy nepřišla. Neměla by ty dva roky, kdy mohla aktéry sledovat a rozkrývat tu kontaktní síť.“
Zdroje: SeznamZpravy, AhaOnline, Wikipedia, iRozhlas
