Dost možná ho znáte pod jiným názvem, ale nepochybně jich kolem sebe také pár máte. Zvláště tehdy, jestli bydlíte na starším předměstí. Oficiálně jde o „rodinný dům typu V“, který je prakticky symbolem komunistického stavebnictví. Protože první vznikly na Šumperku, ujal se také lidový název „Šumperák“.
Kýč a luxus
Obyvatele rozdělil na dva tábory, protože jedni po něm toužili, druzí ho zase nemohli vystát. Šumperák je tak jedním z nejkontroverznějších počinů stavebnictví komunismu. Své obdivovatele ovšem najde i dnes a dodnes také najdete inzeráty na jeho prodej nebo pronájem.
Technicky jde o patrový dům s pultovou střechou, garáží a také předsunutým okrasným balkonem. Původně mělo jít o zcela jednorázový projekt, vzhledem k povaze tehdejší výroby se ale rychle rozšířil mezi snad všechny svépomocné stavitele. Dodnes tak podle něj můžete určovat stáří některých městských čtvrtí.
Kde se vzal název
Samotný projekt vznikl koncem 60. let 20. století. Jeden z prvních domů si postavil projektant Josef Vaněk, který tak odkazoval na bruselský styl představený na výstavě Expo 58. Objednatelem stavby byl tehdejší ředitel polikliniky v Šumperku, odtud lidové označení.
Druhý dům byl postaven také v Šumperku, konkrétně v ulici Terezínská 3 a je tam dodnes. Po celé republice jich následně vzniklo více jak 20 000. Plánů domku se prodalo na 5 tisíc, ale dále se mezi lidmi množili. V té době byla hodnota takové stavby 120 000 Kčs.
Střecha, reprezentace a nemožnost
Mírně se svažující střecha zaujme na první pohled a důvodů takového řešení je hned několik. Ve své době šlo o jeden z prvních závanů skutečně moderního bydlení. Bylo také jasně patrné, že má jít o „výstavní“ kus, což ukazuje dlouhý balkon a prosklená čelní strana. Zajímavé je, že návrh nepocházel od architekta, ale jen zedníka.
Tento člověk ale dobře věděl, jaké plány potřebuje nezkušený stavebník. Běžní lidé si tehdy ani nemohli najmout architekta, takže zcela přirozeně vznikla forma „udělej si sám“. Projektanti byli nahnáni do podniků, kde kreslily elektrárny, silnice a další továrny.
Vaněk a díra na trhu
Stejně tak neexistovaly dnes běžné stavební firmy, proto byli zájemci nuceni ke svépomoci, případně se stávali kořistí různých melouchářů. Vaněk si tuto díru na „trhu“ uvědomil a navrhl takových domů hned deset. Roku 1966 nakreslil první „blueprint“ a na místním stavebním úřadě v Šumperku hned oslovil manžele z Rapotína, kteří přišli žádat o povolení.
Nejdřív sepsul jejich projekt, pak se vytasil s vlastním. Návrh se zalíbil, o rok později se objevil třetí kus a strhla se lavina.
Problémy
Počátkem 70. let ale došlo k utažení šroubů režimu a Vaňkovo počínání začalo silně vadit. Plány totiž nakreslil v době vlastní práce ve stavebním podniku, takže přišla žaloba za nedovolené podnikání. Paradoxně se ale ocitl na mnoha pohledech a fotkách jako příklad socialistického pokroku.
„Svou činností jsem chtěl vyplnit mezeru mezi potřebami stavebníků a produkcí státních ústavů. Ty nevěnovaly stavbě rodinných domků takovou pozornost. Nemohu ale za to, že můj domek získal takový ohlas,“ uvádí ve své obhajobě.
Krádež plánů a slavnější kopie
Vaněk vyvázl bez trestu a u družstva Kovostav, kam záhy nastoupil, mohl všechno dělat legálně. Prodal jich na pět tisíc, ale lidé si je kopírovali a prodávali dále. Další pohroma přišla se žalobou od architekta Kalivody, kterému měl Vaněk plány ukrást. Kalivodův dům vypadal zvenku zcela totožně.
Vaněk uvedl, že původní plány sice znal, ale upravil je zcela zásadním způsobem, a hlavně je notně vylepšil. Jeho kopie se tak stala mnohem slavnější. Kromě našich krajů je najdete i v Polsku, pár v Německu a jeden nebo dva v Lucembursku.
Máte ve svém okolí takovou stavbu? A jak se na tuto stavbu díváte vy?
Další články ohledně historie si můžete přečíst tady.
Zdroje: iDnes, Wikipedia, Novinky
.jpg){kind=link}
