Teleskop Jamese Webba nás neustále zásobuje snímky a informacemi, které dosud nebyly k dispozici. V roce 2023 také objevil možné předběžné důkazy o existenci života na jednom vzdáleném světě. Možná totiž objevil molekulu dimethylsulfid (DMS), kterou aspoň na Zemi produkují jen živé organismy.
Nejásejme ještě
Jak už tehdy vědci zdůraznili, tato detekce postrádá tzv. robustnost. Bude ji třeba ještě potvrdit dalším sledováním a více údaji. Atmosféra planety vzdálené od nás 120 světelných let ale obsahuje také metan a CO2. Jejich přítomnost může znamenat, že na objektu s kódem K2-18b je oceán tvořený vodou.
Když výsledky spatřil profesor Nikku Madhusudhan z Cambridge University, byl dle BBC News „šokován“. To platilo i pro celý jeho tým. „DMS produkuje na Zemi jen život. Většina z něj, která je v atmosféře, je emitována fytoplanktonem v mořích,“ uvedl. I tak ale označil zmíněnou detekci za velmi předběžnou. Další výsledky se očekávají cca za rok.
Co kdyby?
„Pokud by ovšem došlo k potvrzení, byla by to opravdu velká věc. Proto cítím současně obrovskou odpovědnost za to, aby všechny informace byly správně prověřeny, než uděláme takové závěry,“ uklidnil všechny. Je to i tak poprvé, co vědci zachytili možnost výskytu DMS u planety, která obíhá kolem tak vzdálené hvězdy.
Opatrnost je však na místě, protože podobná senzační tvrzení už se vyskytla. V roce 2020 se měl v mracích Venuše objevit fosfan, který mohou také produkovat živé organismy. Tvrzení bylo následně zpochybněno, rezervovanosti badatelů se tedy nelze divit.
Londýnské nadšení
Zástupce ředitele Královské astronomické společnosti v Londýně, doktor Robert Massey, je výsledkem nadšený i tak. „Pomalu se blížíme do bodu, kdy budeme schopni odpovědět na onu velkou otázku. Tedy zda jsme nebo nejsme ve vesmíru sami,“ prohlásil. „Jsem optimista, takže věřím, že jednoho dne známky života najdeme. Může to být za dekádu nebo 50 let, budeme mít naprosto přesvědčivé důkazy.“
Jak to Webb dělá?
Webbův teleskop analyzuje světlo, které projde atmosférou takto vzdálené planety. To krom vlastních částic obsahuje chemické stropy molekul atmosféry. Jeho rozdělením na frekvence (podobně jako když hranol skla vytváří duhu) lze zjistit přesný obsah. Respektive absencí frekvencí. Pokud totiž některé „vrstvy“ chybí, pohltilo je právě něco v atmosféře.
I předchozí teleskopy či sondy dokázaly provést tuto analýzu. Jenže Webb zachytí i nepatrné zdroje světla, což je právě planeta vzdálená 1,1 miliard kilometrů. Poměr zjištěného metanu a CO2 ukazuje na podmínky bohaté na vodík, a tedy i vodní oceán. Už dříve zachytil Webb stopy vodní páry, proto se planetě věnoval důkladněji.
Podpora není přítomnost
Dovednost planety podpořit život se odvíjí od teploty, uhlíku a nejspíš i kapalné vody. Dosavadní průzkum K2-18b ukazuje přítomnost všech podmínek. Nicméně možnost ještě neznamená přítomnost, i tak je ale tento svět velmi lákavý. Exoplanety obíhající kolem dalších hvězd mají velikost někde mezi Zemí a Neptunem.
Současně se nepodobají ničemu v našich „končinách“. To vede i k tomu, že jsou dosud špatně prozkoumány, takže Webba čeká ještě hodně dlouhá směna.
Zdroje: AnomAlien, BBC, Nature
