Válka je pořád stejná a od starověku po novověk se mění jen její prostředky. Oficiálně jsme zažili dvě války světové, i když existuje i tzv. nultá světová válka, jinak také Sedmiletá. V roce 1914 se však v zákopech té první stalo něco, čemu se dodnes říká „Vánoční zázrak“.
Chybný předpoklad
První světová válka vypukla v červenci 1914 a hodně lidí si tehdy myslelo, že vše bude hotové do Vánoc. Optimistický výhled však nenastal a armáda slavila půl roku po prvním výstřelu svátky, jak kdo nejlíp dovedl. To vše v mrazivých zákopech západní Evropy.
Nečekaná vánoční pohoda
Právě v rámci svátečních kampaní přicházely všem vojákům na frontě potravinové balíčky a dárky. Britové dostali mosaznou konzervu s profilem princezny Marie s čokoládou a tabákem. „Kéž vás Bůh ochraňuje a přivede vás v pořádku domů,“ stálo na připojeném vzkazu.
Němci na druhé straně barikády obdrželi dýmky a důstojníci krabičky doutníků, to vše od císaře Viléma II. Konaly se i malé oslavy pro zraněné, sestřičky vyráběly gázové punčochy pro 200 mužů. „Máme plné ruce práce, každý bude obsahovat ovoce, džem a tabák,“ popisovala situaci jedna z nich v dopisech domů.
Vše najednou utichlo
Vánoční příměří se zapsalo do dějin jako jedna z největších událostí prosince 1914. Přímo na Štědrý den začali němečtí vojáci zdobit zákopy jedličkami a zpívali koledy. Přes pusté území nikoho se pak začala ozývat stejná odpověď v angličtině.
Druhý den ráno pak vojáci stáli společně před zákopy. Zdravili se navzájem, kolovaly dárky v podobě rumu a doutníků.
Společné utkání
Ne, tentokrát nešlo o život. Právě tento příběh je ale zdokumentován nejméně. Vojáci si totiž zcela spontánně zahráli i kopanou. V tisku pak vyšla svědectví z druhé či třetí ruky, přímé informace byly ale velmi vzácné.
Jeden z „matchů“ potvrdily dopisy dvou Britů, desátníka Alberta Wyatta a seržanta Franka Nadena. Ten Wyattův pak vyšel v Thetford Times a popisoval „kopání do míče mezi dvěma frontovými liniemi“.
Vše bylo ještě neuvěřitelnější proto, že v tom nehrál roli jakýkoli rozkaz velení. První linie vojska se ke všemu odhodlaly zcela z vlastní vůle. Ani vítězové fotbalu nebyli podstatní, protože na chvíli zvítězili jednoduše všichni.
Zděšení velitelé
Tato událost neměla dlouhého trvání, takže pušky a další zbraně záhy opět promluvily. Lidé doma byli příběhy v novinách okouzleni, pro velitele to však byl šok. Při příchodu každých dalších Vánoc tak vydali rozkaz, který měl podobným incidentům zabránit.
Vánoční zázrak, jak mu mnozí říkají, se tak už nikdy neopakoval. „Nikdy v žádném konfliktu, nikde na světě, se nestalo, aby bojující strany najednou odložily zbraně a všichni byli kamarádi,“ říká Chris Barker, jehož pradědeček se jednoho utkání účastnil.
Zdroje: CeskaTelevize, Wikipedia, NationalGeographic
