Zní to jako sci-fi, ale vědci nedávno objevili mezi larvami hmyzu přirozené „požírače plastů“. Ti dokážou rozkládat obtížně recyklovatelný polystyren. V Africe by tyto larvy mohly být nejen ekologickým řešením, ale také neobvyklou potravinou.
Polystyren: ekologická noční můra
Polystyren je jedním z nejčastěji používaných plastů. Najdete ho v obalech na potraviny, průmyslových výrobcích i elektronice. Problémem však je jeho extrémní odolnost vůči rozkladu. Recyklační procesy, které ho dokážou zpracovat, jsou drahé, neefektivní a často produkují další škodlivé látky.
Zatímco globální plasty zaplavují oceány a půdu, v Africe je situace ještě složitější. Kromě vysokého dovozu plastů čelí kontinent nedostatku recyklačních zařízení. Plasty tak často končí na skládkách nebo v přírodě, kde se rozkládají stovky let. Právě proto vědci pátrají po inovativních a ekologických řešeních – a africké larvy moučného červa mohou být klíčem.
Hmyzí požírači plastů
Vědecký tým z Mezinárodního centra pro fyziologii a ekologii hmyzu odhalil, že larvy moučného červa dokážou díky speciálním bakteriím ve střevech rozkládat polystyren. Larvy během experimentů přežívaly na různých dietách: pouze na polystyrenu, otrubách nebo jejich kombinaci. Nejlepších výsledků dosáhly na smíšené dietě, kdy dokázaly rozložit až 11,7 % z celkového množství plastu během měsíce.
Klíčem k jejich úspěchu jsou bakterie jako Kluyvera, Klebsiella a Lactococcus. Ty produkují enzymy schopné štěpit plastové polymery na jednodušší sloučeniny. Larvy navíc získávají z polystyrenu základní živiny, jako uhlík a vodík, které jim poskytují energii. Tento objev otevírá nové možnosti nejen pro biologickou recyklaci plastů, ale i pro výzkum přírodních mikrobiálních procesů.
Jak larvy mění svět recyklace plastů
Výzkum odhalil, že larvy sice mohou přežít jen díky konzumaci polystyrenu, ale bez výživné stravy nejsou tak efektivní. Kombinace plastů a otrub však vytváří podmínky, kdy bakterie ve střevech aktivněji pracují na rozkladu plastu. Tyto bakterie zároveň mění své složení podle diety hmyzu, což naznačuje, že jde o dynamický a adaptabilní proces.
Namísto vypouštění tisíců hmyzích jedlíků na skládky plánují vědci izolovat enzymy produkované těmito bakteriemi a využít je průmyslově. To znamená, že místo plošného nasazení hmyzu by enzymy mohly být využity ve speciálních továrnách nebo na recyklačních linkách, kde by zpracovávaly plast efektivněji a ekologičtěji než současné technologie.
Africké řešení pro africký problém
Unikátnost tohoto objevu spočívá v tom, že se zaměřuje na druhy původní v Africe, což je klíčové pro řešení místních problémů s odpady. Polystyren, který se běžně vyskytuje na skládkách po celém kontinentu, by mohl být díky tomuto hmyzu konečně efektivně zpracován.
Vědci navíc plánují další výzkum zaměřený na genetiku a přesné enzymy, které stojí za tímto fascinujícím procesem. Pokud by se podařilo tyto enzymy produkovat ve velkém, mohlo by to znamenat revoluci v recyklaci plastů nejen v Africe, ale i globálně. Larvy, které jedí plast, tak nejsou jen zajímavostí pro biologické laboratoře, ale potenciálním řešením jednoho z největších environmentálních problémů současnosti.
Zdroje: Nature, ScienceAlert
