Nový přístup v léčbě rakoviny nabízí dle expertů zpětnou změnu stavu rakovinných buněk na původní. Jedná se tak o potenciální revoluci jakékoli budoucí léčby tohoto lékařského strašáka. Výsledný stav se opravdu podobá běžným buňkám, aniž by utrpěly jakoukoli ujmu.
Revoluce léčby?
Nová metoda tak představuje nejen novou možnou léčbu rakoviny, ale taky způsob, jak se vyhnout vedlejším efektům dosud známých postupů. Nemluvě o riziku postupného budování rezistence.
Reverze rakovinných buněk byla v medicínském světě skloňována už nějakou dobu. Tyto buňky jsou většinou „nerozlišené“, což znamená, že ztratily svou původní specializaci. Reverze spočívá v použití odlišných genů, které jsou v rakovinných buňkách už zmutované a tím pádem „vypnuté“.
Obnova funkce
Vypadá to ale, že je možné je reaktivovat a obnovit tak původní funkci. Případně z nich vytvořit zcela nový typ specializované buňky. Například buňky prsou se mohou stát specializovanějšími jaterními buňkami. Na každý pád ale už nebudou rakovinné.
Chybí hlavní regulátor
Už proběhlé výzkumy ukázaly zvrácení stavu rakovinných buněk v případech myeloidní leukémie, rakoviny prsu nebo nádorů jater. Zatím se však nepodařilo systematicky identifikovat to, čemu vědci říkají „hlavní regulátor“. Tedy specifický gen nebo protein, který kontroluje onen diferenciační proces.
Právě on bude mít na svědomí průběh a typ diferenciace či přeměny buněk. To je klíčový krok, protože jeho určením mohou lékaři s rakovinnými buňkami cíleně manipulovat. Včetně zpětného přeprogramování na nerakovinné, a tím pádem nabídnout kompletní způsob léčby.
Trajektorie buňky
V poslední studii nastínil tým vedený profesorem Kwang-Hyun Cho z Oddělení bio a mozkového inženýrství na KAIST (Korean Advanced Institute of Science and Technology) novou technologii, která dokáže přeprogramovat buňky ve střevě.
Jeho tým se soustředil na pozorování během onkogeneze, tedy vícefázového procesu, kdy se normální buňky mění na rakovinné. To badatelům dovolilo vytvořit digitální dvojče řetězu genů spojeného s trajektorií diferenciace normální buňky.
Právě skrze tuto simulaci dokázali identifikovat onen hlavní regulátor, respektive jednotlivé „páčky“ spouštějící proces změny. Když byly stejné molekuly aplikovány na střevní rakovinné buňky, vrátily se do normálního stavu. Výsledky pak potvrdily další molekulární a buněčné experimenty provedené na zvířatech.
Digitální dvojčata
Tato práce ukazuje, že zvratu buněk lze dosáhnout vytvořením a sledováním digitální kopie přerodu konkrétního typu buněk. Korejský tým tak nastínil systematičtější přístup, jakým v metodě pokročit, místo spoléhání se na náhodné objevy. Jde tak o základ pro nové terapie použitelné na léčbu dalších buněčných typů.
„Skutečnost, že rakovinné buňky lze vrátit do původního stavu, je zcela fascinující fenomén. Tato studie dokazuje, že toho procesu lze dosáhnout na systematické úrovni,“ vysvětluje Kwang-Hyun Cho a dodává: „Výzkum tak představuje nový koncept léčebné terapie. Vyvinul také základní technologie pro určení konkrétních proteinů a molekul systematickou analýzou trajektorií buněčných změn.“
Zdroje: AdvancedScience, Wikipedia, Kaist
