Vikingové byli známi (a dnes jsou pro to obdivováni) jako velmi silní a odolní lidé. Zčásti za to může prostá skutečnost, že většinou populace tvořili lovci, nikoli zemědělci. Vzhledem k podmínkám prostředí byla úroda vždy dosti skrovná, farmařit se dalo málokde a jen po krátkou část roku. Tato potrava se navíc musela schovávat pro přežití krutých zim.
Lovci a obchodníci
Právě tyto domácí podmínky vedly k tomu, že Vikingové objevovali nová teritoria a krom jiného se z nich stali vynikající obchodníci. Obecně ale museli pro přežití lovit, tím pádem přežít v divočině. Jejich strava tak sestávala z vysokého obsahu proteinů a tuků, stejně jako karbohydrátů.
Mléko a maso
I když bylo tedy podnebí nehostinné, podle rozborů netrpěl tento národ nedostatkem vitaminů, minerálů nebo dalších látek. Stran masa měli největší hojnost vepřového, protože prasata se snadno chovají a velmi rychle dorůstají potřebné velikosti. Krom toho si Vikingové hodovali na hovězím, kuřatech, kozách, skopovém, kachnách a někdy koních.
Lovení je skutečně bavilo, takže tento už tak bohatý rejstřík rozšířila zvěřina typu jelena či dokonce medvěda. Vzhledem k tomu, kolik času trávili na moří, tvořily ryby skoro čtvrtinu veškerého příjmu masa. Nejčastěji šlo o sledě.
Stejně jako při skladování úrody byli Vikingové velmi zruční při konzervaci všech druhů masa. Sušili ho, solili, udili a tak dále. Drůbež je také zásobovala vejci, od krav měli dostatek mléčné produkce. Vikingové milovali mléko a vyráběli také sýry, jogurty, smetanu a další produkty.
Zelenina, ovoce a ořechy
Veškerá tehdejší zelenina i ovoce se nacházela v mnohem divočejších odrůdách, než jak jsme dneska zvyklí. Mrkev byla součástí denního jídelníčku, měla však černou nebo bílou barvu. Farmáři zvládali dobře zelí, fazole, hrášek, také sbírali spoustu hub. Ve vaření bylo použito mnoho druhů koření a bylinek včetně koriandru a hořčice.
K farmám běžně patřily i jablečné sady či ovocné stromy jako hrušky a třešně. V létě pak sbírali lesní plody, nejrůznější bobule jako borůvky, brusinky, trnky nebo jahody. Oblíbenou pochoutkou a doplňkem jídla byla ořechy. Ty vlašské museli dovážet, ale lískové rostly všude kolem.
Kritické nedostatky
Ačkoli popsané možnosti vypadají velmi různorodě a vyváženě, existovaly určité nedostatky. Z dosavadních archeologických nálezů víme, že většina Vikingů trpěla střevními parazity. Zcela jednoduše měli tasemnice. Stejné vykopávky odhalily i množství nestrávených semen z celozrnného chleba.
Některá z nich pocházela také z trav, které jsou pro člověka nebezpečné až smrtelné. Celkově je však popsaný jídelníček velmi pestrou stravou. V kombinaci s tím, že prakticky veškeré činnosti běžného života vyžadovaly houževnatost a kondici, se jejich formě nelze divit.
Další články z historie najdete tady.
Zdroje: AboutHistory, Cambridge
