Webbův teleskop reviduje naše představy o vesmíru, jeho vývoji a stáří. Jím odkryté nejstarší galaxie jsou početnější a jasnější, než se dosud očekávalo. „Není to úplně tak, jak jsme předpokládali,“ shodují se vědci. Současně je to však krásná ukázka toho, jak věda funguje. Pomocí poznatků sestrojíme lepší přístroje, které nám poskytnou poznatky nové.
Za časů temna
Před více než 13,5 miliardami let byl vesmír velmi mladý. V jeho temnotách nesvítila žádná hvězda a astronomové tomu říkají „temný věk“. Tehdy byl kosmos naplněn vodíkem a heliem, což jsou základní stavební kameny veškerých budoucích světů. Doplňovala je temná hmota, dosud záhadná látka zmítaná gravitací.
S rozpínáním a ochlazováním se část temné hmoty zhustila do gigantických koulí, plyn pak do jejich jader. Rostoucí tlak nutil pak atomy vodíku ke slučování na helium, což vedlo k prvním hvězdám.
Střípky příběhu vesmíru
Příběh vzniku vesmíru vyplňovali badatelé celé dekády. Nicméně Webbův teleskop jim už stihl přepsat prolog a první kapitoly této ságy. Dávné galaxie jsou totiž jasnější, aktivnější, a hlavně je jich mnohem víc. Bohužel nelze spatřit první hvězdy, protože byly zkrátka moc tmavé. Šlo o obrovské chuchvalce, kde je nelze detekovat jednotlivě.
„Tady jsme to opravdu trochu zpomalili,“ sdělil Tom Abel, počítačový kosmolog. „Probíhalo to tak šíleně rychle, že v realistické verzi simulace počátků by to bylo mnohem rychlejší.“
Úsvit hvězd
Toto mlhavé dětství vesmíru skončilo prvními hvězdami. Světlo započalo proces, kdy byla rozptýlena vesmírná mlha. Ta se postupně změnila v galaxie, černé díry a další krásy noční oblohy. Astronomové sestavili příběh zrodu a dlouho si mysleli, že už tu není co učit.
Pak se 1,5 milionu kilometrů od Země sestavil Webbův teleskop. Jeho zrcadlo chytá světlo putující vesmírem 13 miliard let. Astronomové tak čekali nacházení dalších galaxií. Jen je zarazilo, kolik jich je. Snímek z léta 2023 obsahoval desítky tisíc galaxií a dalších objektů, které mohl spatřit jen Webb.
Infračervené světlo
Od Hubbleova teleskopu se ten Webbův liší hlavně zaměřením na infračervené světlo, které je ideální pro rané galaxie. Jejich paprsky začínaly jako ultrafialové, rozpínáním vesmíru ale přešly právě do infračerveného spektra. Jde o tzv. červený posuv, a čím vyšší, tím starší je cíl.
Nejvzdálenější pobřeží
Nejvzdálenější galaxie ze skupiny zvané JADES-GS-z13-0 vznikla jen 325 milionů let po velkém třesku. „Pořád mám ve Slazku zprávu, kde jsem tohle poprvé spatřil a poslal skupině,“ říká Kevin Hainline, astrofyzik z Arizonské univerzity. „Ani jsem si neuvědomil hloubku toho okamžiku. Pak jsem si řekl, že tohle je nejvzdálenější galaxie, jakou kdy lidé viděli.“
Jsou jasné dvě věci. Galaxií je víc, než se předpokládalo, a na to, jak jsou staré, jsou až překvapivě jasné. „Ať už se tvorba hvězd v raném vesmíru rozbíhá jakkoli, není to úplně ta, jak jsme mohli předpokládat,“ potvrzuje Marcie Riekeová, astronomka Arizonské univerzity.
Zdroje: Nature, NationalGeographic
